Vláda teprve hledá, co by církvím vrátila

Rozsáhlá církevní restituce v České republice proběhla už v letech 1990 až 1991, kdy bylo na základě pozemkových knih pečlivě vybíráno, co všechno má být církvím vráceno – farní budovy, kostely, kláštery, pozemky, připomíná pro CFP religionista Ivan Štampach. [Číst více]

Postižené děti ve Fallúdži

V irácké Fallúdži se rodí stále víc postižených dětí. S odvoláním na tamní ochránce lidských práv z organizace Alachjár o tom informovala britská zpravodajská stanice SkyNews. Alachjár v této souvislosti obviňuje americkou armádu a její zakázané chemické zbraně, které při útocích na město nasazovala. [Číst více]

Sebevraždy v ruské a americké armádě narůstají

Takřka celý prapor ztratila loni ruská armáda, když celkem 341 jejích vojáků spáchalo sebevraždu. [Číst více]

Úbytek druhů poprvé v penězích

Ničení lesních porostů, řek, života v mořích a další poškozování přírody, kvůli němuž nám každou hodinu ubývají tři živočišné či rostlinné druhy, může až o polovinu zhoršit životní podmínky nejchudších obyvatel planety a dosáhnout tak škod ve výši 40 miliard liber ročně (pro uchopení cifry v korunách si údaj znásobte 31,85), přičemž současný pokles rozmanitosti druhů může snížit celosvětové HDP o zhruba sedm procent. [Číst více]

Kazetové bomby končí…

…ale ne pro USA, Rusko a Čínu

Velká Británie se zbaví celého svého arzenálu kazetových bomb a chce se postavit do čela kampaně za jejich všeobecný zákaz, prohlásil britský premiér Gordon Brown na závěr desetidenních rozhovorů se zástupci 109 zemí světa, kteří se sešli v Dublinu, aby podpořili mezinárodní zákaz tohoto druhu zbraní. Zatímco je tento krok vnímán jako vítězství dlouholeté kampaně proti tomuto druhu zbraní, jejich hlavní výrobci – Spojené státy, Rusko a Čína, dohodu odmítly.
[Číst více]

Malawi: zelená revoluce

Za tři roky se africké Malawi proměnilo ze země, která potřebovala zahraniční pomoc, aby nakrmila polovinu svého obyvatelstva, ve vývozce potravin.

Zároveň se tak stala vzorem pro ostatní rozvojové země, které mají potíže s tím, aby zajistily pro své občany dostatek potravin. A jak podotýká britský list The Independent, podařilo se to navzdory otevřenému odporu Velké Británie, Spojených států a Světové banky.
Nová malawijská vláda v čele s Bingu wa Mutharikou se ale k problému postavila věcně. Rolníci v Malawi používali semena náchylná k různým chorobám a útokům hmyzu a jen málo z nich navíc užívalo hnojiva. Pokud by rolníci měli k dispozici semena kvalitní kukuřice a hnojiva, usoudila vláda, budou s to vyprodukovat dostatek potravin. Vláda proto zahájila program státních dotací, s jehož pomocí klesla cena hnojiva z 6500 kwacha (v přepočtu přibližně 750 korun) na sedminu a cena dvou kilogramů kukuřičného semena klesla ze 600 kwacha na třicet.
Zahraniční dárci, mezi nimi hrají prim právě USA, Británie a Světová banka, program odmítly podpořit s tím, že dotace rolníkům kýžené výsledky nepřinesou. Argumentovali tím, že dotace budou neúčinné, protože je dostanou i bohatí farmáři, kteří je nepotřebují, a že by bylo lepší zmíněné peníze investovat do zemědělského výzkumu. Mýlili se. Malawi potřebuje ročně k uživení svého obyvatelstva 2,2 milionu tun kukuřice. Ještě v roce 2005, kdy zemi postihlo katastrofální sucho a zhruba pět z dvanácti milionů obyvatel bylo na pokraji hladomoru, produkovalo Malawi 1,5 milionu tun, ale loni už s pomocí vládního programu sklizeň dosáhla 3,2 milionu tun.
Kritici programu ale podotýkají, že rekordní sklizeň může být také jen důsledkem toho, že má Malawi za sebou bohatou sezónu dešťů, nicméně vláda stojí na svém – hodně pršelo i v letech před suchem z roku 2005, a přesto bývala sklizeň tradičně chudá. Kabinet však připouští, že se v souvislosti s dotačním programem objevilo několik případů korupce, a to hlavně mezi poslanci malawiského parlamentu, kteří kupóny na dotace rozdávali především svým příznivcům výměnou za další znovuzvolení. Zatím byl ale za zneužívání dotací obžalován jen jeden z nich.

Ústup vpřed – Vrtěti psem po Izraelsku

Němci to nazývali die Flucht nach vorne – útěk vpřed. Zaútočit, když je situace naprosto beznadějná, postoupit místo ústupu, když není jak uniknout, vrhnout se vpřed. Takové jsou zásady této taktiky. Tato metoda zaznamenala v Izraeli úspěch již v roce 1948. [Číst více]

Jan Keller

Jak byste zhodnotil Tamášovu a Bednářovu hladovku? Je to krok správným směrem, nebo je to u nás forma protestu, která je přece jen přitažená za vlasy?

Jana Tamáše i Jana Bednáře si velice vážím. Pokud by se mě však ptali, hladovku bych jim nedoporučil. Může skončit jen trojím způsobem. Za prvé jejich smrtí, která by byla lidmi typu Vondry, Bursíka či Topolánka znevažována podobně, jako když kdysi nejskalnější normalizátoři znevažovali smrt Jana Palacha. Určité lidské typy se prostě nemění, mění se jen politické kulisy. Druhá možnost je, že budou muset nakonec hladovku přerušit. Opět bych vám mohl uvést seznam jmen a celých redakcí, které budou v tom okamžiku na koni. A třetí možnost je, že pánové Topolánek, Bursík a spol. přistoupí na variantu kompromisu pro sebe nejschůdnější. Okamžitě by z toho vytěžili obrovský politický kapitál (takoví lidumilové!), čehož by hned využili k zavedení nějakého dalšího asociálního opatření. Z těchto důvodů si myslím, že hladovka je kontraproduktivní krok a čím dříve bude ukončena, tím dříve budou moci oba Janové dělat kroky produktivnější.

Rozpoutá Bush další válku?

Zaútočí George Bush na Írán, nebo ne? Tato otázka plní stránky světového tisku, a odpověď na ni není jednoznačná.

George Bush má podle nedávného průzkumu televize CNN podporu necelých 30 procent Američanů, což je dokonce méně, než měl Richard Nixon v týdnech před svou nucenou demisí kvůli aféře Watergate. Někteří američtí novináři ho kritizují, jiní se mu vysmívají a najdou se i tací, kteří o něm bez obalu mluví jen jako o tom „blbci z Bílého domu“. [Číst více]

J. Carter: “Normalizujme vztahy s Íránem”

Bývalý americký prezident Jimmy Carter vyzval vládu USA aby po 27 letech obnovila obchodní vztahy s Íránem, který označil za „racionální“ stát.
[Číst více]

Další stránka »